Špatné zadání, nástroje a netrpělivost
Často se setkávám s tím, že uživatel zadá dotaz, dostane neuspokojující odpověď a tím je pro něj daný nástroj prostě k ničemu.
Jak už ale víte, problém může být ve špatném zadání. Špatný vstup = špatný výstup. Stejně tak mohl být použitý špatný nástroj ve špatné době.
Daleko lepší je k tomu přistupovat tak, že AI nástroje nejsou dokonalé. A třeba se k výsledku dostanu lepším promptem. A pokud ani to nepomůže, možná bude vše za měsíc jinak nebo to zkrátka není dobrý scénář pro použití těchto nástrojů.
Přehnaná očekávání
V době, kdy ze všech stran slyšíme, že nás AI připraví o práci, případně že během mrknutí oka sama vytvoří web, může vzniknout pocit, že AI vyřeší opravdu snadno úplně všechno.
Tak to ale není. AI je stále jen nástroj, který vyžaduje kontrolu, a rozhodně není všemocný.
Pouštění se do věcí, kterým nerozumím
Je to lákavé. Být sám sobě grafikem, programátorem, copywriterem, rešeršérem, ilustrátorem, daňovým poradcem, IT odborníkem...
Výstupy je vždy třeba kontrolovat, ověřovat, vylepšovat a to funguje nejlépe, když danému oboru rozumíte. Za mě je ideální používat AI nástroje přesně v tom, co sami děláte a ovládáte.
Vkládání citlivých dat
U běžných uživatelských účtů nikdy nevkládejte citlivá data a už vůbec ne kompletní reporty, tabulky nebo smlouvy.
Nedostatečné ověřování faktů
Informace vždy ověřujte. AI nástroje mohou velmi rychle začít halucinovat, tedy generovat nepravdivé údaje, které se tváří věrohodně.