Jednoduchá a rychlá odpověď
Někdy v listopadu roku 2022 jste mohli zaznamenat nástroj od OpenAI s názvem ChatGPT. Právě ten pravděpodobně způsobil zásadní obrat v tom, jak vnímáme a používáme nástroje umělé inteligence. Jednalo se o první veřejný jazykový model, se kterým jste si jednoduše mohli povídat. A on odpovídal.
ChatGPT získal 100 milionů uživatelů za 2 měsíce. Jen pro srovnání – Instagramu to trvalo 2,5 roku, TikTok potřeboval 9 měsíců.
Ironií ale je, že síti Threads stačil méně než týden a to i bez uživatelů v EU...
ChatGPT zcela oprávněně všechny zaskočil. A to nejen novináře, veřejnost, ale také velké technologické giganty.
Proč se o AI mluví tolik právě teď?
O AI se mluví tolik právě teď, protože se dostala z laboratoří do běžného života. Najednou ji máš v mobilu, počítači i v aplikacích, které denně používáš – píše texty, upravuje fotky, odpovídá na otázky nebo pomáhá s prací. To dřív buď nešlo, nebo to bylo drahé a nepřesné.
Důvody jsou hlavně tři:
- Výkon počítačů – jsou výrazně rychlejší než dřív
- Obrovské množství dat – AI se má z čeho učit
- Průlomové modely – AI začala rozumět textu, hlasu i obrázkům „lidsky“
Jednoduše řečeno: AI konečně dospěla do bodu, kdy je prakticky užitečná, a proto mění práci, školu i zábavu – a to vždy vyvolá velkou pozornost.
Jak jsme se dostali až sem?
Pokud bych to měl zjednodušit, tak kromě umu vývojářů z OpenAI jsme se jako veřejnost dočkali z důvodu nárůstu a dostupnosti obrovského výkonu, který umožňuje složité výpočty vůbec zrealizovat.
To by nás ale opět nemělo překvapit. Právě pravidelný nárůst výkonu, který je nám dostupný, stojí za tím, že dnes máme v kapse mobil, který je více jak 100 000 x výkonnější než počítač, který před 57 lety dostal člověka na měsíc.
Zatímco na konci devadesátých let stál superpočítač desítky miliónů dolarů a potřeboval plochu kolem 150 m², běžný spotřebitel se ani ne o 10 let později mohl těšit z hraní her na Play Station 3, který nejen že výkonově superpočítač překonal, ale stál asi 500 dolarů a vešel se do skříňky pod televizi.
Moorův zákon
„Hustota tranzistorů na integrovaném obvodu při minimální ceně komponent se každý rok zvýší zhruba dvojnásobně.“
Spoluzakladatel společnosti Intel, Gordon Moore, zmínil tuto větu spíše mimochodem. Odhadoval platnost na 10 let při ceně 1 dolar. Což jednoduše znamená exponenciální nárůst výkonu.
Netrefil se. Tento zákon platí téměř přes půl století. Stále se vedou spory a korekcí se došlo na přibližně 18 měsíců. Nyní se již odhaduje konec platnosti, protože nás začíná limitovat fyzika.
Ať už Moorův zákon stále platí nebo ne, je pro nás důležitý k pochopení, proč jsme tak dlouho svědky rychlého technologického vývoje a pokroku. A to nejen v oblasti AI.